Šťavnatý blog

Spousta současných “takyrežisérů” se předhání v brutálnějších scénách a úchylnějších záplekách, jen aby dostala někoho do kina. Pokud vám to nevyhovuje a přesto chcete zažít opravdu dobrý film, vydejte se na film Kurz negativního myšlení. Jelikož je film dosti náročný a drsný, rozhodně ho neberte jako základ večera a dobře si promyslete, s kým ho navštívíte. Rozhodně se nudit nebudete a pokud se dokážete povznést nad tragické situace, bude se občas i čemu zasmát.

Geirrovi je třiatřicet. Před dvěma lety měl autonehodu, od té doby nemůže chodit a je impotentní. Jeho žena Ingvild, ve snaze zachránit manželství v krizi, pozve na delší návštěvu skupinu tělesně postižených, které vede agilní psycholožka Tori.

Dosud sebedestruktivní milovník Johnnyho Cashe a válečných filmů se vzbouří proti nevítané invazi „pozitivní“ energie a za pomoci místy až brutální upřímnosti se pokusí ovládnout situaci. Uvnitř zánovního domu v poklidné čtvrti dochází během jedné noci k zúčtování s falešnou upřímností, dusivým soucitem a zdánlivě osvědčenými metodami léčby duše.

Debutující režisér smísil známou formuli skandinávského psychologického dramatu o mezilidských vztazích se sarkasticky černou komedií syrového kvazidokumentárního vzhledu. Originálnímu tvaru přidává na atraktivitě hudební doprovod pro rockové fajnšmekry (Steppenwolf, Nina Simone či zmíněný Johnny Cash).
Oficiální text distributora