Šťavnatý blog

Když jsem v práci nafasoval první notebook, děsil jsem se co dostanu. Jsem zvyklý si PC stavět sám, sám si ho opravovat a když jsou nějaké peníze, tak si postupně PC vybavit dalšími drobnostmi. U notebooků je situace zásadně jiná. Díly drahé, oprava jen v servisu a běžně bývá hardware vázán na operační systém Windows, resp. Chybí ovladače pro linux a další operační systémy. Na oplátku je to prudce návykový kus železa kterému dáte čas a na oplátku vás provází doslova na každém kroku. Pokud si na to zvyknete, asi si už odvyknout ani nelze.

Jelikož jsem si na svůj notebook zvykl, oplakal výkon stolního PC a na oplátku silně využívám mobility. Narozdíl od jiných značek Asus celkem toleruje rozumný zásah koncového zákazníka do výrobku v podobě odšroubování části krytu, výměny dílu, instalace linuxu apod. To je ale zcela k ničemu jakmile nerozumíte hardware, nevíte jak si pomoci a vaše práce je uvězněna v překrásné krabici které nefunguje tlačítko POWER.

Něco podobného se stalo mému miláčkovi. Mám v něm nejen veškerá data, která vcelku pravidelně zálohuji, ale hlavně programy a licence na programy které stály skutečně hodně peněz. Kromě dat jsem přisel i o možnost tvořit hodnoty. Řešení: autorizovaný servis Asus. Nezbývá než drobka zabalit, poslat a čekat až si někdo udělá čas.

Za ten rok a půl, co denně používám dva notebooky Asus, jsem se ubezpečil že patří mezi kvalitní a ve srovnání se značkami co vidím u kolegů si nemůžu stěžovat. Netrpí žádnými hloupými problémy a jsou velice tiché. Momentálně mám notebook řady M6 a A3. A3 je low-end a funguje dobře na kancelářskou práci. M6 je či spíše byl nedávno high-end. M6 používám jako hlavní hračku a dělám na něm grafiku, weby a pokud je třeba postaví se čelem i fps akci.

Takže kde je ten háček na prozatím chválené značce Asus? Problém je opět v české povaze!

Poprvé jsem byl opravovat notebook v Praze, osobně. Nejednalo se přímo o firmu Asus, ale o firmu servisem pověřenou. Šlo o můj hlavní stroj, potřeboval jsem to expres, práce stála a víkend se blížil. Expresní oprava znamená notebook hned prohlédnout, objednat díly a druhý den díly namontovat a odevzdat majiteli. V mém případě se měnil motherboard a ještě nějaká drobnost. Expres příplatek 2700,- a druhý den jsem už v poledne měl svůj notebook v ruce plně funkční. Technik sepisující opravenku a vydávající mi stvrzenky nebyl rychlík a při práci na PC vypadal spíš nebezpečně, ale slovo dodržel. Naprostá spokojenost.

Nyní již tato firma bohužel pro Asus notebooky neopravuje. Pobočka v Praze je též zrušena. Při slově pošta mě jímá hrůza, ale operátorka mi okamžitě sdělila číslo na ofiko servis Asus a že oni už mi všechno řeknou. Okamžitě volám číslo a opravdu. Firma Asus ví jak se starat o zákazníka a dostávám instrukce:

1. vyplnit na webu žádost o záruční opravu
2. po zpracování mého požadavku mi bude přiděleno RMA číslo
3. vyplnit žádost o přepravu do firmy Asus, zdarma díky RMA číslu

Poděkoval jsem a jdu vyplňovat první žádost. Vcelku logicky jsem se probojoval všemi položkami na otázku operačního systému hrdě přiznávám příslušnost ke zvířeti co mám na krytu (pro Widláky: je to tučňák). V rubrice závad mám slušný seznam věcí co nefungují a věcí co by snesly vyměnit či zkontrolovat. Mačkám odeslat, ale ouha: varovná hláška že popis poruchy musí být minimálně 300znaků. No potěž, krátce a výstižně to pánům nestačí. Vracím se na stránky formuláře a doplňuji přídavná jména, více dělicích značek a nějaké výplňové znaky. Opět stejný problém při odeslání. Tak jsem doplnil pár řádků rovnítek pro odsazení seznamu bodů co se má opravit od dodatečně spáchaného textu. Zase málo. Nechce se mi to počítat a tak na konec připojuji dobře 300 bílých znaků (mezery apod.) a odesílám, ať si hoši počtou, když o to tak stojí. Jenže formulář vítězí znovu. Prohrávám a volám na Asus:

po zdvořilostních frázích

asus: a jste si jist, že to píšete do správné kolonky?
já: určitě, už tam mám asi kilo textu a stále nic
asus: hmm, zkoušel jste odeslat méně než 300 znaků?
já: ano, už mě to také napadlo
asus: hmm, zajímavé
já: jak pro koho, můžu vám to poslat mejlem?
asus: hmm, zkuste to políčko nechat prázdné
já: dobrá, vida, zabralo to
asus: hmm, on ten systém je nový a má mouchy
já: no, nechtěl bych psát esej na téma nejde zapnout notebook
asus: hmm, to je asi pravda

Nakonec jsem seznam poruch poslal via email a RMA číslo za pár hodin dorazilo. Bylo poledne a já se pustil do boje s dalším formulářem, tentokrát kvůli vyzvednutí notebooku spediční firmou. Nezabral moc času, jen jsem si zopakoval adresu a odvoz vadného kusu jsem požadoval hned další den. No, s Asusem to nesouvisí, ale firma skutečně druhý den zavolala, odpoledne, s omluvou že nedorazí. 3.den už dorazila a já začal odpočítávat těch pár dní co oprava potrvá. Jak jsem se mýlil…

Abych nenapínal, notebook dorazil za více jak 3týdny. Teda pokud nepočítam další libůstky. Česká pobočka firmy Asus si nejen zákazníka asi moc neváží, ale hlavně má ve všem bordel. Můj notebook, na který jsem nalepil RMA číslo i svoje jméno (stejně tak je i na všech papírech a orig.krabici) klidně po opravě odeslala pro mě zcela cizímu člověku! Jen shodou náhod se jednalo o člověka pracujícího v naší pobočce (ale zcela jiné město) a ten si přečetl komu je notebook skutečně určen a tak mi ho poslal. Pánové, to je hustý kafe! Vemu-li v potaz možnost ztrátu důvěrných nebo pracovních informací…

Takže jsem zalapal po dechu, ale notebook byl ještě odpoledne v mých rukách a tak jsem jim nedělal problémy a nechal to plavat. Opravdu jsem byl rád že mám celou věc za sebou a chtěl začít pracovat. Šok: Po tlačítku POWER se nic neděje, indikační LED stavu notebooku jsou mrtvé. Notebook přesto startuje a na displayi už vidím logo a linux dělá jakoby se nic nestalo. Mám chování svého notebooku doslova v krvi. Ok, tak holt jsem přišel o LEDky, to přežiju, aspoň budu mít v noci klid pro oči. Zběžně jsem notebook ještě prohlédl připraven na nejhorší, ale vizuálně už vše OK.

Ovšem kdy jsem se neudržel a co bylo poslední kapkou, když jsem zjistil že mi nefunguje zvuková karta. Tak to už teda pánové číše přetekla. Volám Asus a stěžuju si. Opět jiný hlas, asi na reklamacích to bere kdo se zrovna namane? Mluvím v klidu, ale důrazně se dožaduji nějakého slova pochopení, ale když se “p.Asus” dozvěděl co zbabrali, hlas v telefonu zcela otráveně pronesl: “No tak to sem pošlete”. To je řešení? Servis u notebooku za 60k bez DPH si představuji zásadně jinak! Ale co nadělám, asi jsem jediný.

Teprve dodatečně jsem zjistil, že kromě nefungujících LED a nepřipojené zvukové karty mám i závadu na chlazení, neboť notebook který si jemně odfukoval teprve při hraní her nyní fouká jako kompresor již při práci na internetu. Jen doufám že je to špatně usazený chladič a ne že si někdo dobře vylepšil svého miláčka na můj úkor. Notebook brzy pošlu znova na opravu opravy a důrazně se budu dožadovat expresního provedení a okamžitého odeslání zpět k mým rukám. Tohle si nenechám jako zákazník líbit!

Díky tomu že mám na čem pracovat jsem odeslal do opravy ještě svůj druhý Asus. Měl zcela podružné chyby jako podivné chování 3.5mm jacka výstupu zvukové karty, tuhnutí při hraní her, neúměrnou hlučnost chlazení apod. Po dvou týdnech se notebook vrátil k mým rukám. Asus opět neuvedl adresáta, pouze firmu. Asi si myslí že lidé na vrátnici a ve skladu umí věštit. Notebook jsem s obavami vyndal z krabice, která opět nebyla originál Asus v které jsem notebook koupil a odeslal do servisu, ale poměrně povedený univerzál. Notebook jsem několik hodin testoval a musím říct….. chvíle napětí…. vše v pořádku! Tak snad jen Asus opravdu prodělával přechodné problémy a další reklamace už budou v pohodě.

Ještě si neodpustím jednu maličkost, tentokrát obecného charakteru. Ať už se stane s PC (většina věcí on-board) cokoliv, mění se celý motherboard. Naposledy šlo jen o „studený spoj“ na 3,5 jacku audio výstupu a opět se vyměnil celý motherboard. Jedná se opravdu ještě o opravu notebooku? V záruční době je to možná příjemné, dostat nové díly, ale nechtěl bych platit pozáruční servis!