Šťavnatý blog

Obvykle nebývá havárie téma hovoru, které je příjemné. Ale pokud se jedná o havárii kuriózní s dobrým koncem není proč se nepochlubit. Stalo se to sice již několik měsíců zpátky, ale při psaní článku o offroadech jsem si tuto příhodu připomenul.

Nejednalo se o nic zvláštního, prostě jsme, jako už mnohokrát, s kolegou vyrazili na služební cestu. Kecáme, posloucháme rádio když tu doženeme na přehledném a rovném úseku offroada. Chvíli ho následujeme, když kolega sešlápl plyn, dojel ho a chystal se předjíždět…

… a už nepředjel. Doslova v posledním okamžiku než se auto mělo vydat do protisměru jsme zahlédli kostku dřeva která se jakoby mávnutím kouzelného proutku vynořila zpod offroadu. Ten samozřejmě překážku ani nezaznamenal, kdežto služební Fabie nám dála silně najevo poskočením a nepříjemným zvukem z podvozku znát, že tohle nám nebude trpět.

Naštěstí asi 200 metrů před námi byla zastávka autobusu a tak kolega začal brzdit že omrkneme škody. Než dořekl svůj záměr z pravé strany se vyvalil bílý dým a bylo jasné že něco se stalo. Než jsme ujeli oněch 200 metrů bylo auto zahaleno v hustém dýmu a v autě byl cítit opravdu nepříjemný zápach. Auto jsme bezpečně dobrzdili a vydali se omrknout co se kde děje.

No, opět se prokázalo že Murphyho zákon, zákon schválnosti a matematická nepravděpodobnost funguje. Přestože jsme onu kostku dřeva nabrali středem auta, kde s sebou vzala vše co bylo z plastu, zřejmě jí to nestačilo a ladným úskokem vpravo se nechala vynést pneumatikou kde uvízla mezi pružinou a samotným kolem. Neuvěřitelné. Trochu mi to připomíná situaci z knížky Terryho Pratcheta, kde pokud se má něco podařit, musí to mít pravděpodobnost 1:1.000.000. No, nám se podařilo to trefit přesně.

Oněch 200 metrů bohatě stačilo, aby se poměrně značně sjetá pneumatika Barum odporoučela do gumového nebe. Plášť na vnitřní straně byl doslova pryč, vnitřní hrana byla přetavena do příjemné oblinky. Ale protože nejsme žádný béčka a protože jsme celkem pospíchali, heverem jsme kostku pouze vyprostili a služebku na oné barumce dojeli. Druhý den šlo auto na zimáky.

No a to je vlastně všechno. Prostě jsme cimrmanovsky ten den ověřili, dokázali a tímto příspěvkem i zdokumentoval že cpát dřevěné špalky mezi kola a podběhy není správné. Uvidíme, co najdeme na silnici příště.